Dokumentární film (R)evoluce kulturně kreativních maďarského režiséra a producenta Frygiese Fogela vůbec poprvé mapuje obrysy vznikající holistické kultury, která tváří v tvář současnému kolapsu západní civilizace otevírá nové možnosti a přísliby pro formování udržitelné planetární civilizace. Fogel představuje základní charakteristiky této nové kultury a některé její hlavní protagonisty: sociologa Paula H. Raye, filosofa Ervina László (Budapešťský klub), politoložku Susan George, sociálního podnikatele Pétera Takátse, novináře a zakladatele organizace Bioneers Kenny Ausubela, inspirátory hnutí Transition Network Petera Merryho a Roba Hopkinse a mnohé další. Stejně tak režisér sleduje kulturně kreativní ideje, koncepty i projekty, jako jsou například udržitelná banka Triodos, zelená firma Gaiam, hnutí za ekologizaci měst Transition Towns nebo kalifornský institut environmentálně orientovaného umění a architektury Cal-Earth, který dokáže postavit domy bez hypoték za třetinovou cenu oproti běžným stavbám.

Fogelův dokument podstatným způsobem přispívá k sebeuvědomování a aktivizaci kultury, jejíž protagonisty v roce 1996 nazval Paul H. Ray kulturními kreativci. Podle Rayových dlouholetých výzkumů je „kulturně kreativních“ lidí jen v USA na 50 milionů a na celém světě minimálně čtyřikrát více. Nevytvářejí žádné jednotné sociální či politické hnutí, ale spojuje je (realizovaná) snaha žít ekologicky a eticky svědomitěji, ať už v práci, při nakupování či různorodých tvůrčích aktivitách. Spojuje je též potřeba osobního spirituálního rozvoje a přesvědčení, že současný ekonomický a společenský systém je nespravedlivý a je třeba jej zásadně proměnit. A spojuje je také pocit, že jsou ve svých snahách osamoceni. I z toho důvodu, že o svých pohledech na svět s ostatními lidmi – mimo úzký okruh přátel – nemluví, jak poznamenává spoluautorka knihy The Cultural Creatives Sherry Ruth Andersonová.

Kulturní kreativci tak v mnoha ohledech zřetelně navazují na v 70. letech nalezené postmaterialisty sociologa Ronalda Ingleharta. Ať už budeme jejich reálnou sociální existenci či akceschopnost jakkoli zpochybňovat, film přesvědčivě dokladuje, že nazrál čas, abychom sami se sebou něco zásadního podnikli a společně se posunuli novým směrem, ke globálně propojenému světu vzájemného prospěchu. Jak říká zakladatel sítě Transition Towns Rob Hopkins: „Tato doba je o přebírání iniciativy.“ Slovy architekta a futuristy Buckminstera Fullera: „Nesnaž se měnit starý systém. Vytvoř místo toho nový systém, který učiní ten starý nadbytečným.“ Na počtu podobně smýšlejících přitom až tak nezáleží: jak připomíná Paul H. Ray, za středověkou renesancí stálo jen přibližně padesát tisíc lidí – tvůrčích kreativců, chcete-li.

Jiří Zemánek