Na semináři se naučíme psychologickému výkladu pohádek. Podíváme se, jaký vztah má pohádkový příběh k našemu životu. Pokusíme se pochopit, jak pohádkový příběh, který nás oslovuje, odkazuje na náš osobní mýtus, jak reflektuje naše životní strázně a jakým způsobem je můžeme překonat.

S sebou si připravte Vaší oblíbenou klasickou pohádku z dětství, promyslete si jaký zloduch Vás v pohádce oslovil a jaká klasická pohádka Vás oslovuje dnes.
Přineste si rovněž fotku malého dítěte jímž jste byli.
……………………………………………………………………………………………….
Pohádka neodmyslitelně patří k našemu dětství.
V dětských očích pohádkové příběhy a svět přirozeně srůstaly. Dobrodružství našich oblíbených hrdinů se zrcadlila v nejrůznějších situacích, dospělí se jevili jako obři, rodiče jako královský pár a protivná sousedka od vedle jako Baba Jaga. Zakázaná místa byla tajuplná stejně jako les a v neznámých zákoutích klidně mohl žít nejeden drak.
Ať byl naším milovaným hrdinou hloupý Honza, chytrý Ondra, princ nebo princezna, cítili jsme, že jejich příběhy skrze nás ožívají. Nebo my jsme ožívali skrze ně?
Dětskému pohledu se svět představoval skrze pohádku. Její moudrost nám pomáhala rozumět světu, do něhož jsme vrůstali. Byla nám návodem v dospívání a prostředkem k vyjádření našich niterných přání.
A právě to, jaký pohádkový příběh uchvátil naši mysl, jasně poukazuje na vývojové tendence duše. Protože pohádkový příběh je především alegorickým vyprávěním o dítěti, jež dospíváním uskutečňuje svoji psychickou celistvost.
Jako děti jsme plně prožívali to, čím bytostně jsme. Takový prožitek jsme neměli zcela ve vědomí, ale bez ostychu jsme žili naší jedinečnost.
Vlivem výchovy se tato celistvost postupně ztrácela, až některé její střípky zapadly v nevědomí.
Ale kdesi v nás stále žije dítě pamatující si, kým skutečně jsme.
A právě naše oblíbená pohádka nám může ukázat na tuto původní celistvost.
Skrze pohádkové příběhy můžeme odhalit naše základní životní naladění, bytostnou jedinečnost,neboť v nás stále žije onen hrdina putující k svému uskutečnění.
……………………………………………………………………………………………….
Lukáš Karas:

Ve snaze porozumět fascinujícímu procesu duševního růstu se Lukáš Karas dlouhodobě zajímá o mytologii, hlubinnou psychologii, mimořádné stavy vědomí, umění a pohádky. Ve svých přednáškách využívá poznatky z těchto různorodých oblastí, aby se pokusil předložit mapu vnitřní skutečnosti.
Avšak nejčastěji, ve snaze osvětlit duševní obsahy, pracoval s vlastními sny a s pohádkou. A právě skrze úsilí porozumět pohádkovému vyprávění dospěl k závěru, že pohádka, může být jedinečnou cestou k duševnímu rozvoji.